Hlavička 4
12.10.2017

Důchodci na jižní Moravě dostávají málo, nejhůř jsou na tom ženy ze Znojma

Autor: Markéta Dušková | Zdroj: brno.idnes.cz

Jaký je rozdíl mezi důchodkyní ze Znojma a z České Lípy? Ta druhá má každý měsíc v peněžence o 600 korun víc. Co se týče průměrných důchodů, patří ten jihomoravský – 11 316 korun – k nejnižším v republice.

Vůbec nejhůř jsou na tom senioři ze Znojma. Zdejší ženy navíc dostávají ještě o necelou tisícovku méně než jejich protějšky – průměrně jen 9 631 korun.

Základní výměra důchodu je pro všechny stejná – v současné době 2 550 korun měsíčně. Co se liší, je procentní výměra, závislá především na délce doby důchodového pojištění a dosahovaných výdělcích.

„Regionální rozdíly v průměrné výši důchodů mohou být způsobeny například různou výší průměrné mzdy nebo různou mírou nezaměstnanosti,“ vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Renáta Provazníková.

Odborníci se přitom shodují, že vyšší příjem zvyšuje kvalitu života.

„Chudoba zvyšuje stres, člověk pociťuje různá omezení třeba v péči o zdraví, v životním způsobu, kvalitě bydlení nebo trávení volného času, kdy si nemůže dopřát, co by chtěl. U starších lidí je problém palčivější o to, že je těžší se se situací vypořádat, kvůli věku a fyzické sešlosti už pro ně často nepřipadá v úvahu si nějak přivydělat,“ vysvětluje brněnský sociolog Martin Kreidl.

Jeho kolegyně z Fakulty sociálních studiíMU připodobňuje výši důchodů k Matoušově efektu – kdo má, tomu bude přidáno a naopak.

„Když máte práci, snáz najdete kamarády do divadla nebo další pracovní příležitost. Když máte špatné zdraví, máte horší možnosti si přivydělat,“ popisuje často začarovaný kruh, ve kterém se senioři nacházejí, výzkumná pracovnice Lucie Vidovićová.

Mluvčí sítě domovů pro seniory SeneCura, včetně toho v Šanově na Znojemsku, Věra Breiová zase vypozorovala, že současná generace důchodcůžije v dojmu, že „stát se postará“, a tak většinou nemají žádné úspory. A i z toho mála, co mají, rozdávají svým potomkům. A věk se prodlužuje, což mění situaci.

Stáří může být nákladné

Zatímco dříve lidé umírali v relativně dobrém zdravotnímstavu, dnes s sebou stáří velmi často přináší ztrátu soběstačnosti. „Pokud by tedy třeba senior i vystačil se svým důchodem za ‚normálních‘ podmínek, těžko vystačí ve chvíli, kdy není schopen se sám o sebe postarat a musí si zaplatit péči,“ podotkla.

Senioři na jižní Moravě

  • V kraji žije 266 618 seniorů, více žen (165 246) než mužů (101 372).
  • Jejich průměrný věk je 70 let, u mužů 71, u žen 69.
  • Nejvíce seniorů je v Brně-městě (88 847) a Brně-venkově (43 746), nejméně pak ve Vyškově (19 984) a Znojmě (25 652).
  • Průměrná výše důchodu v kraji je 11 316 Kč, nejméně mají důchodci ve Znojmě (10 564 Kč), zatímco muži mají průměrně celokrajsky 12 465 Kč, ženy jen 10 328 Kč. Nejméně berou opět důchodkyně ve Znojmě (9 631 Kč). Nižší důchody mají už jen seniorky v Karviné (9 533 Kč).

Zdroj: statistika ČSSZ

Logické by mělo být, že se postarají děti. Ale tam je skrytý další háček – prodlužuje se věk odchodu do důchodu.

„Takže zatímco dříve se ženy mohly o své rodiče postarat většinou již před šedesátkou, když se dostaly do důchodu, dnes musí dělat až do 65 let. Takže nezbývá než nejprve platit nějakou pečovatelskou službu, později pobytové zařízení. Tato péče je nákladná a běžný důchod na ni nepostačuje. Takže se to neobejde bez přispění rodiny,“ dodává Breiová.

Na druhou stranu jsou to především senioři, kteří se zasloužili o aktuální vysokou zaměstnanost. Podle Českého statistického úřadu se v průběhu posledních dvaceti let počet pracujících starších 60 let zvýšil skoro o polovinu.

„Většina z nich hodnotí aktivitu jako zdroj uspokojení, práce jim dává pocit větší soběstačnosti, užitečnosti. O sociálních kontaktech a pocitu, že ‚někam patřím‘, nemluvě,“ uzavřel sociolog Kreidl.

Copyright 2005-2017 Moderní Brno