Hlavička 2
8.1.2019

Kraj smetl revoluční linku na odpad, odborníci kritizují její nedokonalost

Autor: Ivana Solaříková | Zdroj: brno.idnes.cz

V roce 2024 má na skládkách končit jen zlomek z dosavadního množství odpadu. Česko tak musí vyřešit, co s bezmála dvěma miliony tun odpadu ročně. A výzva je to i pro společnosti, které se zabývají svozem a skladováním odpadu. Proti stavbě linky, která zpracuje část odpadků a vyrobí z nich alternativní tuhé palivo se ovšem staví krajský úřad.

S nápadem na stavbu linky přišla velkopavlovická firma Hantály, kterou před lety založily obce na Břeclavsku. Firma chtěla zřídit na místě současné skládky linku, která zpracuje část odpadků a vyrobí z nich alternativní tuhé palivo.

„Po roce 2024 již nebude umožněno skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu. Společnost, která na to nebude připravená, bude muset urychleně hledat alternativy s jeho nakládáním. Náš záměr je jednou z mnoha dostupných možností,“ vysvětlila ředitelka společnosti Hantály Jana Krutáková, která je zároveň poslankyní za hnutí STAN.

V areálu stávající skládky odpadů u pavlovické viniční trati Hantály by podle projektu mohla vzniknout recyklační linka na zpracování komunálního odpadu. Na ní se má odpad roztřídit na recyklovatelný – tedy na kovy či plast – a zbylý odpad, z nějž by pak vzniklo právě alternativní palivo.

Stavba nových překladišť

Podobný projekt už funguje třeba v Ostravě, kde se palivo z odpadků používá do hutí či cementáren. „V našich podmínkách bychom takto mohli zpracovávat komunální odpad z Břeclavska i Hodonínska. Upravené palivo by mohlo být využitelné například v hodonínské teplárně,“ popsala Krutáková.

Projekt ovšem neprošel procesem hodnocení dopadů na životní prostředí EIA. Odborníkům vadí jeho nedokonalost. Nedodržuje emisní limity a hlavně není v souladu s plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Ten počítá s tím, že většinu komunálního odpadu od obyvatel kraje zpracuje brněnská společnost SAKO ve své spalovně. Za čtyři roky by v ní měl začít sloužit dlouho plánovaný třetí kotel, který pojme sto tisíc tun odpadu ročně.

Podle Jany Krutákové však nemusí jediná spalovna v kraji po roce 2024 stačit. Hantály se tak svého plánu jen tak vzdát nechtějí. „Zatím ovšem k podobným projektům chybí jak vůle, tak legislativa. Ta by snad měla být během letošního roku projednaná. Pak uvidíme, jestli budeme pokračovat dál,“ naznačila Krutáková.

Podle Jiřího Klementa z tiskového oddělení Jihomoravského kraje se hejtmanství na zpřísnění pravidel skládkování už několik let připravuje. Změnit se bude muset logistika, vzniknout mají nová překladiště, přes něž bude odpad proudit do brněnské spalovny.

„Nová situace je a bude nepříjemná pro provozovatele skládek, což je nejziskovější způsob naložení s odpady, a také pro obce, na jejichž katastru jsou provozovány skládky a které jsou tak nyní příjemci poplatku za skládkování odpadů. Zčásti se jistě promítne do činnosti odpadových firem,“ podotkl Klement.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno