Hlavička 4
21.4.2011

Lidé chodí do zoo pro tygří trus, plaší jím kuny na půdě

[B]Lidé chodí do zoo pro tygří trus, plaší jím kuny na půdě[/B] Zdroj: Mladá fronta DNES - Brno, 21.4.2011, autor: Helena Vaculová [I]Zoologické zahrady v poslední době hodně zajímají i zahrádkáře. V kraji totiž ubývá chovatelů a bez hnoje na záhoncích nic pořádného nevyroste. V zoo je ho dost a trus velkých šelem má ještě tu výhodu, že skvěle odpuzuje kuny. [/I] JIŽNÍ MORAVA Pražská zoologická zahrada na dnešek svolala tiskovou konferenci a představí na ní svůj nejnovější šlágr - sloní koblížky bude nyní cpát do kbelíků a prodávat je zahrádkářům. Jihomoravské zoologické zahrady slony nemají, ale po exkrementech je tady také velká poptávka. Žádané jsou hlavně tygří a lví výkaly. Údajně skvěle odpuzují kuny. "Lidé se na nás často obracejí s prosbou, jestli bychom jim nemohli darovat trochu trusu lvů berberských a tygra usurijského. Tvrdí, že už vyzkoušeli všechny prostředky, jak vyhnat z půdy kuny, a zabírají na ně jen exkrementy velkých šelem," říká mluvčí hodonínské zoologické zahrady Bohuna Mikulicová. Pro výkaly šelem si lidé chodívali i do brněnské zoologické zahrady, podle jejího pracovníka Jiřího Vítka to už ale neplatí. "Nic takového nedáváme ani neprodáváme, trus se likviduje jako odpad," říká Vítek. Zoologické zahrady se totiž trochu bojí veterinářů. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben v tom však velký problém nevidí. "V zoologické zahradě jsou zvířata pod veterinárním dohledem, nevím, proč by se někdo nemohl s ošetřovatelem domluvit, aby mu nedal třeba tygří trus," podivuje se mluvčí a dodal, že po dohodě s místními veterináři by se našlo i řešení, jak odebírat exkrementy i častěji. Informace o tom, že nejen vídeňská, ale už i pražská zoo zpeněží sloní trus, se objevila na Facebooku a včera ji potvrdila její mluvčí Jana Ptačinská Jiráková. Hnůj je základ, bez něj je půda mrtvá Nosit si domů ze zoo zážitky i exkrementy vypadá na první pohled legračně, ale pravda je taková, že chovů ubývá a zahrádkáři tvrdí, že bez hnoje to prostě nejde. "Když dáváte do půdy jen průmyslová hnojiva, je zhutnělá a mrtvá. Hnůj se nedá nahradit. Díky němu vzniká humus a půda je vzdušná," vysvětluje blahodárné účinky hnoje na půdu člen územní rady Českého svazu zahrádkářů ve Vyškově Vladimír Luža. "Hnůj je základ, není už však tak snadno dostupný jak kdysi. Někteří zahrádkáři od nás ze Slavkova u Brna si pro něj jezdí do Němčan, kde se chovají koně. A domlouváme se nyní, jestli s tamními chovateli neuzavřeme kontrakt a nebudeme ho odtud vozit ve velkém," dodává Luža. A přiznává, že kdyby to jen trochu šlo, jezdili by si klidně a rádi pro hnůj i do vyškovské zoologické zahrady. O tom, že byměl být na trhu sloní trus, Vladimír Luža neslyšel, mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben s ním má však dokonce osobní zkušenost. "Když jsme si pořídili chalupu, pracoval jsem jako zootechnik v cirkusu a pár pytlů jsem si ho tam přinesl. A mohu potvrdit, že byl opravdu užitečný," říká Josef Duben. "Trusu naše zvířata vyprodukují hodně a nejsme jím zavaleni díky tomu, že ho pravidelně odváží zemědělci z Rostěnic," uvedl ředitel vyškovské zoologické zahrady Josef Kachlík a přiznal, že vyhoví i zahrádkářům, když chtějí trochu hnoje třeba pod rajčata. Z hodonínské zoologické zahrady se podle jejímluvčí Bohuny Mikulicové ročně vyváží na 174 tun hnoje. Odebírá ho Zera Ratíškovice, která z opičinců, medvědinců, tygřinců a výkalů dalších zvířat vyrábí hnojivo.
Copyright 2005-2019 Moderní Brno