Hlavička 4
8.12.2018

Míst v domovech pro seniory je na jihu Moravy málo, na volné čekají roky

Autor: Markéta Dušková | Zdroj: brno.idnes.cz

Na jižní Moravě je vůbec nejvíc neuspokojených žadatelů o specializovaný domov pro seniory. I v obyčejných domovech důchodců platí, že počet míst nestačí. A kvůli prodlužování života se bude čekat ještě déle.

Karle Dúcké ze Znojma je dvaasedmdesát let a žádost do domova důchodců má podanou tři roky. Zatím, jak sama říká, „hlavně pro sichr“. Pořád se o sebe zvládne postarat sama, a tak ji příliš netrápí, že zatím bydlí v paneláku.

Jenže v celém kraji na místo čekají i ti, u kterých je situace mnohem akutnější.

Jižní Morava má ze všech krajů třetí nejvyšší počet neuspokojených žádostí o umístění do domova pro seniory. Pokud jde o domovy se zvláštním režimem – tedy pro seniory se stařeckou a Alzheimerovou chorobou – zůstává kraji nelichotivé prvenství. A to přesto, že se lůžková kapacita zařízení sociálních služeb postupně zvyšuje.

Z prostého důvodu – roste počet důchodců. Před deseti lety žilo na jižní Moravě lidí starších 65 let o 51 tisíc míň. A v polovině tohoto století má být podle projekce počtu obyvatel v kraji téměř 350 tisíc seniorů. Přitom počet lidí starších pětaosmdesáti let se téměř ztrojnásobí.

Hlavní cíl: zůstat co nejdéle v péči rodiny

Vizí Jihomoravského kraje je umožnit seniorům co nejdéle setrvat v domácím prostředí díky terénním službám. Funguje to tak, že o seniora se doma stará jeho rodina, která má ale možnost si odpočinout, protože jí pomáhá denní stacionář nebo centrum denních služeb.

„Proto jsme od příštího roku navýšili počet pracovníků v přímé péči u pečovatelských služeb, což umožní jejich dvanáctihodinový provoz včetně víkendů a svátků,“ popisuje mluvčí kraje Monika Brindzáková. Stejným směrem chtějí jít ostatně i samotná města.

Například v Blansku už letos plošně rozšířili provozní dobu pečovatelských služeb tak, aby byla péče a podpora dostupná až do večerních hodin i o víkendech.

Vyškov už ale narazil na chybu v systému. „Zatím se na terénních sociálních službách zajištěných doma nepodílí okolní obce, a to je potřeba změnit. Většinou náklady s těmito službami spojené táhne město,“ poukazuje mluvčí města Michal Kočí.

Podle vrchní sestry brněnského Domácího hospice sv. Lucie Jitky Sedlákové zase místo toho, aby se péče typu domácí hospic rozrůstaly, postupně zanikají, a to z důvodu nízkých plateb od pojišťoven a platového podhodnocení sester.

I tak je ale podle ředitele Hospice sv. Alžběty v Brně Karla Kosiny podpora a udržitelnost péče v přirozeném prostředí základním cílem.

„Málo se zdůrazňuje, že největším poskytovatelem péče u nás není instituce, ale rodina a blízcí,“ zdůrazňuje.

Tento hospic také připravuje nový pilotní projekt pobytové odlehčovací služby, úzce provázaný s odborným sociálním poradenstvím a domácím a lůžkovým hospicem s cílem odlehčit pečujícím lidem.

Na malých městech a venkově je přitom patrné, že se lidé domácí péčí snaží o svého blízkého postarat co nejdéle. Potvrzuje to například Domov pro seniory Strážnice, kde mají čekací dobu „jen“ asi jeden rok a počet žádostí je podle ředitelky Ivany Kyjovské v průměru stabilní.

Jeden člověk, víc žádostí

Pro ty, kteří potřebují celodenní péči, se však spíše než terénní služby za asistence rodiny už hodí „kamenné“ domovy důchodců. Nové chce kraj postavit v Bučovicích a Miroslavi na Znojemsku.

„Záměrem je také vybudování pobytového zařízení v Brně v Tomešově ulici. Jedná se o provozně nákladná zařízení, proto nutně potřebujeme zvýšit příjem finančních prostředků ze strany státu,“ zdůrazňuje Brindzáková.

Jen brněnský magistrát chce navýšit kapacity domovů pro seniory o 200 míst a ve spolupráci s krajem například využít lokality Kociánka, ale také modernizovat některé stávající domovy, třeba v ulicích Nopova, Kosmonautů, Věstonická.

Kolik lidí aktuálně reálně stojí o místo v domově důchodců, je přitom těžké říct. Podle Krajského informačního systému sociálních služeb je žadatelů o domov pro seniory a i pro ty se zvláštním režimem přes pět a půl tisíce. K tomu tři a půl tisíce takzvaných čekatelů, tedy lidí v nepříznivé sociální situaci, kterou nelze řešit jinak než pobytovou službou. Kapacita jihomoravských domovů je přitom jen necelých šest tisíc lůžek.

Skutečné údaje to ale nejsou. Mnoho lidí má rozeslané žádosti do více zařízení. „Kraj proto vytvořil systém evidence tak, aby nedocházelo ke zkreslování informací třeba právě duplicitními žádostmi. U nás tato korekce snížila počet oprávněných žadatelů na jednu třetinu,“ poukazuje ředitel hodonínského domova Václav Polách.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno