Hlavička 3
26.6.2015

Poslanec Zlatuška se stane opět děkanem. Funkce budu stíhat, tvrdí

Autor: Aleš Černý | Zdroj: brnensky.denik.cz

Poslanec ANO Jiří Zlatuška si zanedlouho ke svému mandátu přidá další časově náročný úvazek. Akademický senát jej totiž zvolil děkanem informatické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Její rektor Mikuláš Bek má ke Zlatuškovi výhrady, ale jmenování zdržovat nehodlá.

U Zlatušky nelze předpokládat, že by šlo o politickou trafiku - je profesorem, fakultu v devadesátých letech spoluzakládal, dohromady už byl jejím děkanem jedenáct let a působil i jako rektor druhé největší české univerzity. Na fakultě navíc stále přednáší.

I tak před ním vyvstává velký problém: města, v nichž vykonává funkce na plný úvazek - tedy Brno aPraha- jsou mezi sebou vzdáleny minimálně dvě hodiny jízdy. To se na prvnípohledvylučuje s proklamacemi Andreje Babiše, že jeho poslanci budou ve funkci „makat“ na sto procent.

Za nezvládání podobné situace (pendlování mezi pražskou poslaneckou a brněnskou hejtmanskou funkcí) byl často kritizován jiný jihomoravský politik - sociálně-demokratický hejtman Michal Hašek.. Ten se nakonec loni po půlročním otálení poslaneckého mandátu vzdal.

Děkani už jsou v poslanecké sněmovně dva

Zlatuška si ale myslí, že kombinaci časově zvládne. „Půjde to skloubit. S vedením fakulty mám zkušenosti a v poslanecké sněmovně působím pouze v jednom časově náročném výboru - pro vědu avzdělávání,” vysvětluje Zlatuška.

Odkázal se i na to, že v poslanecké sněmovně nyní sedí další dva děkani. Jak šéf přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha, tak děkan pardubické informatiky Simeon Karamazov tyto pozice ale zastávali už v momentě, kdy byli zvoleni (vícezde).

Zlatuška tehdy ve vedení fakulty nefiguroval. Podle svých slov se o něj začal ucházet až v momentě, kdy na konci při první volbě fakultní senát nezvolil jediného kandidáta - dosluhujícího děkana Michala Kozubka. V úterý při opakované volbě Zlatuška v hlasování Kozubka porazil 6:3.

Dalším potenciálním střetem zájmů je fakt, že Zlatuška by jako vysoce postavený politik a straník zasedl do čela orgánu apolitické vysoké školy. To u něj nebude poprvé: už dříve kombinoval univerzitní funkce s křeslem brněnského zastupitele nebo senátora.

V minulosti přitom sám propojení vedení školy s politikou kritizoval. V roce 2011 byl například jedním z těch, kteří se ozývali proti výběru kvestora univerzity, kterým se stal šéf krajské TOP 09 Jan Vitula (vícezde). „Tehdy mi nevadilo, že je politik. Ale že právě díky tomu stal kvestorem,“ říká Zlatuška s odkazem na to, že podle něj měl Vitula politicky blízko k tehdy odcházejícímu rektorovi a nynějšímu předsedovi ODS Petru Fialovi. Jak Fiala, tak Vitula to ale vždy popírali.

Rektor Bek: Jmenování zdržovat nehodlám

Teoreticky by mohl ještě Zlatuškovu nástupu do funkce zabránit rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek tím, že by jej nejmenoval. Podobně tomu bylo na brněnském VUT, když loni rektorPetr Štěpánekoddaloval jmenování Rostislava Koryčánka děkanem fakulty architektury. I tehdy měl Koryčánek podporu fakultního senátu (více o kauzezde).

Rektor Masarykovy univerzity Bek se ale nyní k podobné obstrukční taktice nechystá. „Plně respektuji výsledky volby akademického senátu Fakulty informatiky MU a zvoleného kandidáta na děkana profesora Jiřího Zlatušku jmenuji do funkce,“ říká Bek s tím, že dle zvyklostí k tomu dojde v srpnu, tedy měsíc před nástupem Zlatušky do úřadu.

Shodou okolností momentálně sám Bek podobné obstrukční taktice čelí. S jeho opětovným jmenováním do funkce rektora váhá prezident Miloš Zeman, kterého Bek dříve kritizoval za jeho politiku směrem ke jmenování profesorů (vícezde). Zlatuškova vytíženost způsobená poslaneckým mandátem se ale Bekovi nelíbí.

„Pokud bych já byl senátorem odpovědným za volbu děkana, s ohledem na časovou náročnost této funkce bych určitě nevolil někoho, kdo fakultě a univerzitě nemůže věnovat veškerý svůj čas a nevolil bych aniaktivníhopolitika,” říká. Opět ale dodává, že volbu senátu bude respektovat.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno