Hlavička 2
8.3.2019

Poslanec chce upravit školský zákon, aby se hlásil k evropským kořenům

Autor: Markéta Lankašová | Zdroj: brno.idnes.cz

Jasně vymezit, z čeho vychází evropská společnost, chce skupina poslanců vedená Jiřím Miholou. Navrhla proto novelu školského zákona, ve které zaznívá, že naše společnost nevychází z multikulturalismu, ale naopak z antických, židovských a křesťanských kořenů.

„Chceme se přihlásit k antickým, židovským a křesťanským kulturním kořenům Evropy, stejně jako k tradici humanismu. Jedná se o protiváhu k multikulturalismu,“ vysvětluje Jiří Mihola(KDU-ČSL). 

Kromě brněnského lidovce se k návrhu novely připojily zhruba tři desítky poslanců z KDU-ČSL, ANO, ODS, SPD, ČSSDa TOP 09. Do vzdělávacích cílů by doplnili také plnění občanských povinností a společenských rolí.

„Žáci a studenti by měli chápat a osvojit si evropské kulturní hodnoty a tradici humanismu vycházející z antického a židovsko-křesťanského kulturního odkazu. Za jejich uchování neseme odpovědnost,“ zdůvodňuje Mihola.

Jeho skupina navíc navrhla, aby ze vzdělávacích cílů vypadlo „pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace“. Škola by místo toho měla podle předkladatelů vést žáky k „pochopení spolupráce evropských zemí vycházejících z téhož kulturního odkazu jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku“.

Na preambule zákonů se pohlíží skepticky, říká právní expert

Odkaz na kořeny společnosti zahrnuli poslanci do preambule chystané novely zákona. Preambule má přitom pouze funkci prohlášení, nestanovuje závaznou povinnost.

„Na preambule zákonů se pohlíží skepticky. Myslím, že i ministr spravedlnosti před časem prezentoval, že by měly být preambule omezovány a zkracovány, protože jejich závaznost není tak významná. Na druhou stranu jsou preambule vodítko, jak se bude každá jednotlivost zákona interpretovat, jak se na ni bude nahlížet. Zrovna ve školském zákoně je ten význam větší,“ okomentoval snahu poslanecké skupiny Martin Škop, který v dubnu nastoupí do funkce děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Zároveň zdůraznil, že u nejvýznamnějších státních dokumentů jako Ústava je význam preambule značný a nedá se se školským zákonem srovnávat. Ve školském zákoně a v dalších, třeba těch ošetřujících kulturní a společenské dění, je podle něj totiž možný různý výklad.

„Pokud bych řešil daňový zákon a daňové předpisy, je mi jedno, jestli jsem multikulturalista, nebo humanista. Tam je výklad jednoznačný,“ podotkl Škop.

Dřívější snahy neuspěly

Podle Miholy je zahrnutí odkazu k židovským, antickým a humanistickým kořenům sice deklaratorní záležitost, ale důležitá.

„Měli jsme zajímavé sezení s historiky na semináři. Jeho tématem bylo, zda je historie na českých školách neutrální, nebo prosovětská. A od historika Petra Čornejezaznělo to, co my do nové preambule chceme zahrnout,“ oznamuje Mihola.

Obdobná snaha o změnu obecných cílů vzdělávání se ve Sněmovně objevila už v minulém volebním období. Tehdejší vláda se postavila k poslanecké iniciativě neutrálně, dolní komora novelu neprojednala ani v úvodním kole. S koncem volebního období tak spadla pod stůl.

Úplné vyškrtnutí evropské integrace ze vzdělávacích cílů navrhoval při loňském sněmovním projednávání jiné školské novely Václav Klaus mladší(ODS), podle kterého by ve vzdělávání neměla mít místo politika. Dolní komora jeho pozměňovací návrh nakonec nepodpořila.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno