Hlavička 2
27.3.2019

Přestane se stavět, protestuje Brno proti plánu na rozsáhlé památkové zóny

Autor: Milada Prokopová | Zdroj: brno.idnes.cz

Památkáři chtějí prosadit dvě plošné ochranné zóny v Brně – pás kolem historického centra a část Králova Pole. Zastaví to rozvoj, bouří se vedení města a věří, že najde zastání u ministra kultury.

Jeden spor mezi Brnem a ministerstvem kultury kvůli budově polikliniky v Zahradníkově ulici už ležíu Nejvyššího správního soudu. Teď se rýsuje další střet – o městské památkové zóny. Ty vyhlašuje právě ministerstvo kultury a návrhy na ně zpracovali odborníci z Národního památkového ústavu v Brně.

Proti se postavilo vedení města za podpory kanceláře hlavního brněnského architekta. Podle nich jde o příliš velké území, na němž se výrazně omezí možnost stavět.

„Znamenalo by to prakticky stavební uzávěru v této části města. Nemůžou nám to nařídit. Pojedeme do Prahy za ministrem kultury a pokusíme se mu to vysvětlit. Jde o obrovskou plochu,“ prohlásil radní pro územní plánování a rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Podle návrhu památkářů by jedna zóna zahrnovala pás od brněnského výstaviště přes Pisárky, Stránice a Veveří až k Lužánkám a Černým Polím. Další pak historickou část Králova Pole kolem Slovanského náměstí s unikátním prvorepublikovým urbanismem.

„Obě lokality patří k nejhodnotnějším v měřítku celé střední Evropy. Jsou zhmotněním novodobého vývoje a postavení Brna jako předního průmyslového centra a někdejšího zemského hlavního města Moravy jak v rámci Rakouska-Uherska, tak pozdějšího Československa. Památkové zóny by řešily mnohé palčivé problémy uchování kulturního dědictví v Brně,“ zdůvodnil Aleš Homola z brněnského Národního památkového ústavu.

Brno: Zóny ano, ale mnohem menší

Návrh na městské zóny památkáři poslali na ministerstvo kultury už v roce 2013, úředníci se k němu však dostali až o čtyři roky později. Řízení popohnal problém s takzvanými pozdními zápisy památek – ministerstvo vyhlásilo, že objekty zapsané po 1. lednu 1988 bez ministerského kolečka na seznam nepatří. V Brně se tak „ve vzduchoprázdnu“ ocitlo asi 1 400 objektů. Vrátit je zpět by však trvalo desítky let.

Památkáři tak městské ochranné zóny vidí jako jedno z možných východisek, jak ze situace ven. O tom, že v Brně mají být, přitom nikdo nepochybuje. Spor spočívá v tom, jak budou velké.

Zatímco památkáři prosazují co největší plochu, experti z odboru územního plánování i hlavní městský architekt chtějí chránit jen menší ostrůvky. „Plošné vyhlášení zón neřeší plochy nakreslené v územním plánu, které jsou určené pro novou výstavbu, případně přestavbu stávajících objektů,“ vysvětlil hlavní architekt Michal Sedláček.

Kritikům tak třeba vadí, že návrh zahrnuje i jižní hranici areálu výstaviště se změtí nehodnotných staveb a technického zázemí nebo území kolem plánované Nové městské třídy se zbytky továren, včetně areálu bývalé Mosilany, který už částečně prošel proměnou. Zóna má zasáhnout i lokalitu Žlutého kopce, jež je dlouhodobě určená pro bytovou výstavbu a radnice Brna-střed už na ni chystá urbanisticko-architektonickou soutěž.

A na stranu hlavního architekta se postavili i úředníci z památkového odboru brněnského magistrátu.

„Není možné zakonzervovat Brno v době průmyslové revoluce a moravského Manchesteru, i když to byla jedna z jeho nejslavnějších ér. Kolem Cejlu už vznikají projekty na revitalizaci brownfieldů. Mají vzniknout městské čtvrtě s byty, obchody, parky a pracovními příležitostmi. Kde jinde mají vyrůst? U přehrady?“ ptá se šéf odboru Martin Zedníček. Podle něj navíc v minulosti už ministerstvo kultury jednou schválilo změnu územního plánu, která je velmi složitá, a teď by se musela dělat znovu.

Absolutní zákazy nebudou, ujišťuje ministerstvo

Ministerstvo klidní vášně. „Omezení plynoucí z plošné ochrany památkovou zónou směřují k tomu, aby byl zachován ráz a charakter území. I v památkových zónách dochází zcela běžně k rozvoji, nepadají absolutní zákazy nové výstavby. Jde jen o to, aby zástavba byla vhodně dimenzovaná,“ podotkla Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Stejně argumentuje také Homola. „Jako příklad mohou sloužit památkové zóny v Praze i jiných městech. Všude se staví,“ uvedl. A nižší způsob ochrany v navržených územích v Brně existuje. „Už od 90. let tu platí ochranné pásmo, takže se památkáři ke stavebním zásahům vyjadřují,“ doplnil památkář.

Podle Chvátala zatím není jasné, jak velké komplikace by zóny pro stavebníky a vlastníky nemovitostí znamenaly. „V každém případě to bude obnášet další stanoviska a souhlasy. Už teď se na odboru územního plánování čeká na závazné stanovisko pro územní rozhodnutí sedm měsíců, tohle lhůty ještě prodlouží,“ poznamenal Chvátal.

Oba tábory přiznávají, že jednání nebudou jednoduchá, ale musí vyústit v rozumný kompromis. Podle Zedníčka je vyhlašování památkových zón běh na dlouhou trať.

„Věřím, že dříve dostaneme verdikt Nejvyššího správního soudu o poliklinice v Zahradníkově ulici. Soud v první instanci dal za pravdu městu a uznal, že poliklinika byla ze seznamu vyřazena neprávem a památkou tedy je. Pokud verdikt nyní potvrdí, budeme mít nástroj, jak u těchto objektů postupovat,“ naznačil Zedníček.

Ze seznamu v Brně už přitom zmizelo 60 budov. Patří k nim například hotel Savoy na Jakubském náměstí či domy ve Starobrněnské ulici, další v Táborské ulici zase znehodnotily půdní vestavby.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno