45%Dobrovského tunely
Málokdo z obyvatel a návštěvníků Brna si v minulých letech dokázal představit, co se skrývá za varovnými hlasy dopravních expertů varujících před následky neexistujícího dostatečně kapacitního systému pro zvládnutí vnitroměstské a tranzitní automobilové dopravy v městě Brně.
Zatímco v ostatních srovnatelných městech si situace vynutila alespoň částečná či postupná řešení více či méně vhodnými obchvaty, průtahy či alespoň jejich fragmenty, město Brno se vždy dalo ukolébat tím, že díky mimořádně výhodné geografické poloze, stávajícímu systému průjezdních ulic a zejména blízké poloze dálnice D1 se dařilo zvládat (až na výjimky způsobené nejnavštěvovanějšími veletržními akcemi) stále rostoucí provoz motorových vozidel. Ukolébáni téměř neuvěřitelnou schopností brněnského silničního systému zvládnout v měřítku jiných měst enormní provoz, nedokázali lidé odpovědní za fungování silniční infrastruktury a brněnští politici prosadit jako výraznou prioritu vybudování dostatečně kapacitního páteřního silničního okruhu.
Každý, kdo je nucen se pohybovat po brněnských komunikacích se v současnosti stává svědkem unikátního experimentu, kterým, bohužel na vlastní kůži a v realitě vlastního města Brno prokazuje platnost snad nejzákladnějšího principu z teorie sítí a který, bohužel, provádí na vlastních občanech. Tento základní teorém zní, že kapacita sítě je limitována jejím nejslabším místem. Co naplat, že tato skutečnost je známa dlouhou dobu a že její dopad byl předvídán. Obrovská výhoda síťové struktury brněnské silniční sítě se jakoby mávnutím kouzelného proutku mění v pro život města smrtonosnou past. Zatímco města vybavená obchvaty, nebo alespoň, jako kupříkladu v Praze, z řady reálných důvodů tolik kritizovanými a nedostatečnými průtahy, jsou i při enormním nárůstu dopravního momentu schopna byť pomalu a s obtížemi (charakterizovanými frontami pomalu se pohybujících aut) situaci zvládnout, v Brně dochází k učebnicovému příkladu klasického dopravního kolapsu, kdy systém do značné míry flexibilně odbavuje relativně velký provoz, ale po dosažení určitého stupně zatížení náhle kolabuje a doprava v celém Brně nebo jeho podstatných částech se prakticky zcela zastaví. Náhle tak přestává fungovat i systém berliček, jako je např. využití stávající dálnice D1 pro odbavení části vnitroměstské dopravy a naopak provoz dálniční, tranzitní a městský se vzájemně blokují.
Dopravní provoz ve městě Brně tedy dosáhl kritického bodu a jediné, co lze v současnosti říci, je smutné konstatování, že až do doby alespoň částečného zprovoznění páteřního systému schopného kapacitně a nezávisle na situaci na stávající infrastruktuře brněnských komunikací plynule odbavit relativně velkou zátěž se bude situace i nadále prudce zhoršovat, totální dopravní kolapsy paralyzující život města se stanou každodenní realitou. Bohužel už neexistuje žádné jiné, byť provizorní, řešení, které by mohlo nastalou katastrofu znovu oddálit.
Jednou z nejklíčovějších staveb pro posun situace k lepšímu je výstavba tzv. tunelů pod ulicí Dobrovského (více viz sekce Články k podtématu: Základní fakta).
Za nečinného přihlížení či impotentního (ne)činění kompetentních představitelů, zodpovědných a z našich daní placených za řešení dané situace se stáváme svědky stavu, kdy dostatečně dlouho známý, ale dlouhodobě neřešený problém destruktivním způsobem zasahuje do každodenního života každého Brňana, omezuje tak jeho svobodu a s rostoucí intenzitou narušuje ekonomický chod města.
Nejsmutnějším paradoxem se stává fakt, že člověkem, který disponuje největšími pravomocemi tento problém účinně vyřešit je ministr dopravy, Brňan Milan Šimonovský. Málokterý politik toho v předvolebních slibech Brnu a Brňanům tolik nasliboval a v praxi tak málo pro Brno učinil. Kdyby se jen malá část z jeho bezbřehých slibů proměnila v pro Brno tolik potřebné investice mohla by alespoň část jeho bývalých voličů na něj vzpomínat jinak než na politika, který se proslavil chováním dle zásady nikdo vám nemůže dát tolik, kolik vám já můžu naslibovat.
Aktuálně z MmB, 19.7.2005
Přinášíme Vám aktuální informace z Magistrátu města Brna. Časový harmonogram dalších kroků potřebných k dosažení zdárného konce naleznete v článku s názvem: "Aktuálně z MmB - harmonogram dalších kroků" (www.modernibrno.cz/tema/Tunely/clanek.htm?clanek=161).
Vzhledem k tomu, že nyní vše zřejmě stojí a padá na financích z ministerstva dopravy, s dotazy na toto téma jsme oslovili p. Šimonovského... Teď už jen doufáme, že Vám jeho odpovědi budeme moci přinést co nejdříve...
Aktuálně z MmB, 23.8.2005
V současné době je připravována druhá fáze výstavby, která by měla začít v polovině roku 2006 s celkovými náklady ve výši 8,2 miliardy. Město Brno zafinancuje projekt částkou 431 mil. Kč, zbývající část projektu bude financována Státním fondem dopravní infrastruktury. Realizací stavby Dobrovského tunely dojde k dořešení velkého městského okruhu v prostoru Králova Pole a části Žabovřesek a tím k odlehčení místní dopravy a řešení průjezdu tranzitu.
(více na: www.modernibrno.cz/tema/Tunely/clanek.htm?clanek=169)
Aktuálně, 15.11.2005
Tak jsme se dočkali. Město Brno se se státem dohodlo na financování projektu a nic tedy nebrání tomu, vypsat vypsat výběrové řízení na realizátora stavby. Původní plán - začít stavět na jaře příštího roku - se posunul až na podzim a nám tedy nezbývá než doufat, že tento termín už je opravdu ten poslední...
(více na: www.modernibrno.cz/tema/Tunely/clanek.htm?clanek=244,
www.modernibrno.cz/tema/Tunely/clanek.htm?clanek=245)
Autor: MB, 10.5.2005 (poslední aktualizace: 15.11.2005)
