KDU - ČSL
Křesťanští demokraté - lidovci v tuto chvíli neprožívají zrovna šťastné období. Politická strategie "Kam vítr tam plášť" a trvalé usilování o to být na nejvyšších postech téměř za jakoukoliv cenu, už odradila i část skalních voličů, nemluvě o skandálním oslabení páně Kalouskovými politickými přemety.
Lidovci se svým působením zaryli hluboko do srdéčka většiny českých voličů, nejvíc asi těch, kteří musejí jezdit po dálnici D1 a v posledních týdnech se vedle všudypřítomných kamionů mohou kochat také pohledem na nové brány pro elektronické mýto.
V Jihomoravském kraji si řada voličů spojuje lidovce s postavou hejtmana Juránka, zázračného chlapa, který během dvou až tří minut dokáže potřást pravicí celému Brnu i s přilehlými vesnicemi. Naběhne-li si na politický políček, dokáže jako křesťan nastavit druhou tvář, a je proto oblíben nejen důchodkyněmi, ale i svými spolustraníky na centrále v Praze. Není divu, že patří ke kandidátům na celostátního předsedu KDU-ČSL!
Na brněnské radnici žila KDU-ČSL (se svými 9 mandáty) ve zdánlivě poklidném, i když silově ne zcela vyrovnaném, koaličním spojenectví s vládnoucí ODS. Vše se zdálo idylické, ale jako na potvoru se zrovna před volbami začali křesťanští demokraté od svých (?) rozhodnutí v radě distancovat. Podle kuloárních zpráv by v dalším volebním období dali přednost nějaké lepčí koalici, například se Stranou zelených, sociálními demokraty a možná i s někým úplně jiným, podle toho, kdo bude zrovna svolný.
Zda jsou tyto spekulace pravdivé, se však ukáže až po volbách.
Do voleb vstupuje KDU-ČSL se svéráznou kampaní. Milá tvář leadera Barbory Javorové na nás shlíží z billboardů, které více než předvolební kampaň připomínají slevovou akci firmy Avon nebo nákupního střediska Olympia. Novinkou pro všechny občany je fakt, že nejméně jeden křesťanský demokrat, tedy paní Barbora, věří v činy.
V jaké činy, to není dosud známo, ale je možné, že nám to lidovci všem po volbách ukážou.
MB, 1.10.2006