45%Proč do Brna nepřichází peníze?
Kde je 20 miliard pro Brno?
Komunikace a dopravní infrastruktura jsou dnes základními pilíři společnosti. Pokud chceme moderní Brno, nelze začít jinak než právě dopravní infrastrukturou. Infrastruktura byla a je finančně náročná záležitost, a proto vyspělost zemí a regionů se dá velmi dobře hodnotit i podle tohoto ukazatele.
Ukazatel si můžeme definovat třeba jako míru investic směřující do regionu (případně podělit počtem obyvatel). Zdrojem financí jsou především stát, nově EU a často se na nich podílí i kraj a město (záleží na typu stavby).
Členové sdružení Moderní Brno považují za svoji povinnost ptát se, kde jsou finance určené pro dopravní projekty ve městě Brně, případně v Jihomoravském kraji. Vybrali jsme si pro tyto účely projekty, které jsou mimořádně důležité pro tento region, z nichž některé byly již dokonce schváleny k realizaci. Většina z těchto staveb je však odsouvána, zdržována nebo úplně blokována. Proč nepřišly finance v termínu, který byl původně dohodnut? Proč se posouvá realizace a proto není možno plánovat nové, mnohdy stejně potřebné stavby? Kdo nese odpovědnost za tento stav? PROČ DO BRNA NEPŘICHÁZEJÍ PENÍZE?
Jistě můžeme mávnout nad tím vším rukou a říci si, nebylo postaveno dnes, bude zítra, však chleba levnější nebude. Jsou to však naše peníze, politiky si platíme také my, a proto máme právo vědět, kdo z nich našemu regionu pomáhá a kdo nemá právo o sobě tvrdit, že zastupuje Brno nebo Jihomoravský kraj.
Ouvertura
Podzemní tramvaj v Brně - poučný příběh z historie
Na konci 60. let bylo rozhodnuto, že v Brně bude zřízena podzemní tramvaj. Veletržní město si přece zasloužilo moderní řešení již tenkrát obtížné dopravní situace. Návrh byl projednán a schválen vládou a Brno bylo vyzváno k předložení technického řešení. Několik let se vedly spory o technické řešení, odborníci i politici považovali za svoji povinnost se k problému vyjádřit. Kolik lidí, tolik názorů, kolik názorů, tolik problémů.
Praha začala stavět metro a peníze původně uvažované pro Brno byly vloženy do této prioritní stavby. Brna se již nikdo neptal na technické řešení, protože peníze již nebyly a nakonec, když se nedokázali v Brně dohodnout, tak asi situace nebyla tak zlá a žádnou podzemní tramvaj nepotřebovali...
Úsměvný příběh? Z pohledu Brna typická záležitost, která se opakuje, opakuje, opakuje, opakuje... to není chyba klávesnice, která píše tento text, to je fakt!
Vybrali jsme pár projektů, kde ukazujeme, že Brno mohlo proinvestovat do dnešního dne minimálně o 20 mld. Kč více.
Kauza 1
Výstavba Železničního Uzlu Brno (ŽUB)
Nechceme se tady zabývat vhodností umístění brněnského nádraží, nás tato kauza zajímá především z hlediska peněz, které do Brna nepřišly.
V roce 1993 byl schválen projekt železničních koridorů včetně uzlů (nádraží). Pro město Brno bylo původně uvažováno s 4,8 mld. Kč. V roce 1995 se začaly zpracovávat projekty pro jednotlivé uzly, kromě Brna! Je zbytečné spekulovat o tom proč tomu tak bylo. Jisté je, že práce na brněnském železničním uzlu se zdržely o několik let.
Do hry vstoupil čas a v roce 2001 se začal velmi intenzivně řešit ŽUB především v Brně, protože začala reálně hrozit varianta, že koridor se Brnu obloukem vyhne. Místo toho, aby se začalo okamžitě tlačit na uvolnění peněz ze státního rozpočtu, aby se začaly tvořit plány budoucího území, začala hra na přesun nádraží.
V dubnu roku 2002 tehdejší premiér Zeman přislíbil podporu výstavby ŽUB a začlenění do rozpočtu. Zůstalo však pouze u slov. Na toto téma "odsun ano či ne?" se strhla diskuse, v níž na logické argumenty nezbylo mnoho místa.
A copak v té době dělal brněnský občan a poslanec - pan Šimonovský? Možná celou situaci nepřivítal, ale ulehčilo mu to situaci, nemusel bojovat o peníze, když se v samotném Brně nemohou shodnout! Místo toho, aby prosadil do rozpočtu alespoň původní 4,8 mld. Kč pro zahájení projektu, celou záležitost odložil.
MB vidí řadu politiků, kteří se svou aktivitou na jedné a pasivitou na druhé straně přičinili o to, že Brno přišlo v patřičném čase o státní dotaci minimálně 4,8 mld. Kč.
V tichosti odborné veřejnosti, bez velkých oznamování a gest byl v roce 2000 započat projekt "Zvýšení kapacity Wilsonova nádraží" v Praze. Uspořené peníze z Brna se dobře hodily. Celý projekt je odhadnut na 5,9 mld. a zahrnuje dva nové tunely a vše bude dokončeno určitě dříve než se v Brně poprvé kopne.
Nezávidíme Praze tuto, ani jinou investici. Nechceme, aby sousedovi chcípla koza! Chceme však, aby v Brně nechcípl pes!
Kauza 2
Dobrovského tunely
Dobrovského tunely jsou nedílnou součástí Velkého městského okruhu Brno. Průzkumné štoly byly vyraženy v roce 2000 a město Brno proinvestovalo několik miliónů korun, aby se poté zjistilo, že na stavbu nebudou v dohledné době peníze. Celá stavba by měla stát 8,3 mld. Kč a nikdo ani netuší, kdy by se mohlo začít stavět.
A mezitím někde jinde... Tunel Mrázovka na Velkém okruhu v Praze za 6,5 mld. je již v provozu. Jeho štoly byly vyraženy také v roce 2000 a celý okruh má podobný projekční záměr jako v Brně.
Ještě jednou opakujeme - jsme rádi, že tunel Mrázovka je v provozu a nezpochybňujeme jeho důležitost. Ptáme se však, proč brněnské projekty nekončí tak jako tento?
...že by předvolební plnění starých slibů?, aktuálně 23.8.2005:
Peníze na stavbu tunelů jsou v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Ať je to pouze blížícími se volbami nebo jinými "objektivními" důvody, jsme za Moderní Brno rádi za tuto pozitivní zprávu. Teď už nezbývá jen doufat, že návrh rozpočtu ve finále také někdo schválí :-).
(Více na: www.modernibrno.cz/tema/Tunely/)
Kauza 3
R 52
Už mnoho let trvají odhady o významu R 52. Teprve v poslední době i sám ministr Šimonovský dohlédl důležitost této stavby. Zatím se však stále nic neděje. Výstavbu R 52 zdržuje jak laxnost Ministerstva dopravy, tak i pro nás nepochopitelné průtahy ze strany Ministerstva životního prostředí.
Optimistické plány, že R 52 bude dokončena okolo roku 2010 začínají nabývat povážlivých trhlin.
Na tuto stavbu přitom mohlo z fondů EU přijít na první etapu až 7 miliard korun.
Kdo může za to, že se už v tuto chvíli investují někde úplně jinde?
A mezitím, například taková dálnice na Plzeň už se vesele staví... A spolu s ní mnoho jiných.
Autor: MB, 20.5.2005
Zdroje: veškeré materiály použité v rámci tématu a jednotlivých podtémat byly získány z veřejných zdrojů, zejména pak z denního tisku, internetových serverů města Brna a Jihomoravského kraje.
