36%Brněnská přehrada
Brněnská přehrada
O Brně se často říká, že má všechno, ale všechno jen tak nějak "jako". Má dokonce i přehradu, která, pravda, není největší ani nejkrásnější, ale přesto je důležitou rekreační oblastí města. V zimě slouží přehrada jako jedinečná plocha pro běžkaře a bruslaře, v létě je vítaným prostorem všech milovníků jachtingu v malém, případně otrlejších plavců. V posledních letech přehrada pravidelně zarůstá sinicemi, a když znečištění dosáhne vrcholu, je přávě oblast kolem přehrady ideálním místem pro osamělé procházky.
Brněnská - dříve Kníničská - přehrada byla vybudována v letech 1936 - 1941. Byla součástí projektů údolních přehrad na Moravě, který v roce 1914 vypracoval profesor české techniky v Brně Vladimír List. Architektonické ztvárnění navrhl Ing. Arch. Jaroslav Grunt.
Pro vystěhované obyvatele starých Kníniček byly postaveny nové domy v místě současné MČ Brno - Kníničky. Na nová bydliště si zvykali v optimistických válečných letech. K velkým škodám v obci došlo zvláště v závěru války. 26. 4. 1945 byla dokonce málem vyhozena do vzduchu přehradní hráz. V té době taky došlo ke zničení železobetonového mostu pod hradem Veveří, jehož trosky jsou dodnes vidět.
Brněnská přehrada v číslech:
Údaje o délce přehrady se rozcházejí. Většina zdrojů uvádí 10 - 17 km, přičemž nejširší část má 5 km.
Zatopená plocha je 259 ha.
V přehradě je trvale 7,6 milionů m3 vody, ale vejde se sem až 10,8 milionů m3.
Betonová gravitační hráz má šířku 7,14 m a délku 120 m, je 23,5 m nade dnem.
Hydroelektrárna u hráze využívá jednu Kaplanovu turbínu aktuálně o výkonu 2,88 MW[1].
Sinice v přehradě:
Sinice v přehradě jsou problém, který Brno trápí již řadu let. Do současnosti padl bezpočet návrhů na řešení - vybagrování dna, vysypání štěrkem, chemická likvidace sinic... V roce 2006 se Krajský úřad JMK pustil do realizace komplexního programu Čistá Svratka. Projekt počítá s faktem, že dokud nebude čistší voda, která do přehrady přichází, stav nádrže se výrazně nezlepší. Byla proto navázána spolupráce s dalšími kraji, především krajem Vysočina, a občané žijící v okolí Svratky byli vyzýváni tu k šetrnější manipulaci s hnojivy, tu k rozvážnému používání fosfátových pracích prášků. Leccos se slibuje také od čističek odpadních vod, které obce na horním toku Svratky houfně budují.
V lednu letošního roku dostal krajský úřad JMK doporučení, vycházející z analýzy firmy Pöyry. To spočívá v dočasném snížení hladiny Brněnské přehrady o deset metrů a okysličování usazenin na jejím dně.
Provzdušňování by mělo vyjít na 20 miliónů korun, což v porovnání s jinými alternativami není mnoho.
Je to rozhodně levnější varianta než původně navrhované vypuštění přehrady a kompletní vybagrování bahnitého dna.
I tato varianta má však své nevýhody - snížená hladina s sebou přináší nutnost přerušit provoz lodní dopravy na přehradě, ale také přechodně odstavit vodní elektrárnu společnost ČEZ.
Nejspíš již příští rok v listopadu nás však prý celá procedura doopravdy čeká. Sinice se budou likvidovat nejen pomocí vzduchových bublin (přiváděných důmyslnou spletí hadic), ale také hašeným vápnem.
Mimochodem, brněnský primátor Roman Onderka jako volební leader ČSSD napsal do svého programu mimo jiné také to, že vyčistí brněnskou přehradu, protože občané mají právo na kvalitní rekreaci. Mohli bychom proto žít i v naději, že pro odzelenění přehrady udělá své i duhová brněnská koalice. Onderka se v této souvislosti nechal pouze slyšet, že řešení navrhované krajským úřadem a firmou Pöyry se mu líbí, protože: "Kdybychom čekali na to, až budou v celém povodí čistírny a nebudou nám do Brna vtékat nečistoty, byla by to pro Brňany neúnosně dlouhá doba..."
Co dalšího lze vidět na přehradě
Brněnská přehrada je místem, kde se každý rok konají ohňostroje. Většina návštěvníků tvrdí, že odraz ohňostrojů od hladiny přehrady představuje mimořádný vizuální zážitek. V reálu to většinou vypadá tak, že brněnští prominenti sedí na tribuně zahalení v oblaku kouře z ohňostroje, zatímco brněnská veřejnost se v době produkce pohybuje zčásti v hustém davu kolem hráze, zčásti v prostředcích MHD a na bystrckých parkovištích a zčásti na kolotočích a střelnicích u přístaviště.
Za takřka světový unikát jsou pokládány brněnské parníky, s nimiž se lze setkat už od roku 1946. Provozuje je DPMB, a ve skutečnosti vůbec nejde o parníky, protože jsou poháněny akumulátory - bezhlučnými a k životnímu prostředí šetrnými. Ve flotile je 6 lodí, z nichž každá má své jméno. Fantazii se meze nekladly, takže na přehradě můžete spatřit tradičního Pionýra i pokrokový Dallas... Když některá z lodí doslouží, bývá často recyklována, případně doplněna částí jiného parníku tak, že vznikne zcela nové plavidlo. Většinu parníků řídí řidiči trolejbusů a jde prý o velmi prestižní záležitost.
Popis lodí DPMB je k dispozici zde:
http://www.dpmb.cz/ldkat.asp
Případní zájemci o recyklaci parníku s mohou prohlédnout zajímavou reportáž na:
http://www.prygl.net/akce/05lod.php
R43?
Velkou otázkou v souvislosti s okolím brněnské přehrady je rychlostní silnice R43, která by měla vést v bezprostřední blízkosti nádrže. Existují návrhy, podle nichž by nejen v Bystrci, ale i kolem přehrady, vedla celá stavba v tubusu, a navrhují i další možné využití prostoru. Zdá se, že konečná podoba stavby je z větší části otázkou vyjednávání kraje, města a nejspíše i městské části. Na durhou stranu, vzhledem k tomu, že celá realizace stavby je v tuto chvíli velkou neznámou, bylo by předčasné spekulovat o konečné variantě...
Co dále s přehradou - luxusní rezidence, nebo rekreační zóna?
O prostorách kolem přehrady se vedou trvalé diskuse.
Je fakt, že lokalita představuje urbanisticky zajímavý prostor, který by bylo možno využít řadou způsobů.
Jedním z kontroverzních záměrů je vybudovat kolem přehrady luxusní rezidenční zónu. Objevují se i nápady umístit zde nějakou kulturní instituci, např. Janáčkovo kulturní centrum (i když návrhy tohoto typu obvykle nechodí z oficiálních politických kruhů).
Část politiků a obyvatel Brna by ráda pokračovala v další kultivaci prostředí kolem přehrady, aby lépe sloužilo k rekreačním účelům. V současné době se buduje "lesní cesta K hradu Veveří" (zadavatelem stavby jsou Lesy České republiky a Národní památkový ústav, i když podle nápadně častého výskytu vozů OHL ŽS by se mohlo zdát, že půjde o stavbu města Brna), je otázkou, zda se pohodlná pěší či cyklistická cesta objeví i na opačné straně přehrady.
V tuto chvíli lze říct, že došlo k vybudování několika nových soch, byly opraveny některé převlékací budky a bývalý náměstek primátora Hošek se do tváře brněnské přehrady nesmazatelně zapsal luxusními nerezovými záchodky, které kromě standardního vybavení mají dokonce i vyhřívané podlahy...
Zdá se, že současnou jednoznačnou prioritou je vyčištění přehrady. Jak se její podoba bude odvíjet dál, zůstává spíše otevřenou otázkou...
A jako obvykle fotografie na závěr:
Přehradu neznečišťují jen sinice...
Elegantní říční pěna pod hrází
Schody vedoucí na hráz - jen pro sportovně zdatné
Travní plocha poblíž hráze - sen alergika
Travní plocha poblíž hráze - sen popeláře
Zde krátké vysvětlení, proč se nejspíš kolem přehrady raději moc neseče:
Obligátní odpadky:
A malý výběr z obligátních popelnicových zátiší
... poblíž Sokolského koupaliště...
... a na úplně opačné straně přehrady
Ukázka umělecké tvorby přehradních sprejerů:
A malá ukázka ilegálního výlepu plakátů:
Jeden z mála dochovaných prvků starých Kníniček - pomník obětem 1. světové války, i se lvem:
A další lvi, tentokrát méně umělecky ztvárnění:
Patřící k této ukázce architektury 90. let:
Hotel Přehrada - zdá se již delší dobu mimo provoz.
Obora - budova rovněž mimo provoz, ale přilehlý autokemp funguje:
Idylické obrázky vodní hladiny:
Parník Dallas...
A starší občané vyčkávající u přístaviště:
Podivný prostor u přístaviště, využitý částečně jako parkoviště, částečně jako tankodrom:
Stánky u přístaviště - každý pes, jiná ves...
Hrad Veveří, jež by ale sám vydal za rozsáhlé samostatné téma:
Kaple Matky Boží, hned vedle hradu:
Lávka pod hradem Veveří, lákající k pěší procházce zvláště ty, kdo mají zálibu v překonávání překážek:
"Lesní cesta U hradu Veveří"
Úplně nová výstavba v městské části Kníničky, v bezprostřední blízkosti náspu R43:
...A pilíř pro R43, ještě z dob protektorátu:
...hned vedle idylický pohled do údolí Svratky, na protějším svahu ZOO:
... Dále Vás čekají tato témata:
ZOO, podchod u nádraží, brněnský Bronx...
a další...
